O knize: rok / Jedním z hlavních aspektů Zelaznyho knih je vztah mezi člověkem a strojem, realitou a Jiným světem. Vzpomeňme alespoň na nezapomenutelné Jantarové království. Ve stejné knize je „jiný svět“ počítačová realita. Pokud si pamatuji, Zelazny má na toto téma tři díla – „24 druhů...“, „Vitki“ společně se Saberhaigenem a „Donnerjack“ s Lindskoldem. Umírající žena se tedy vydává na pouť do Fudži, vedená Hokusaiovými otisky. Jde ve stopách Umělce a porovnává jeho obrazy s existující realitou. Mary-Maryushka (tak se jmenuje hlavní postava) nehledá odpovědi, má cíl. Ví, že ji vpředu čeká smrt, nebojí se jí, celá její podstata je podřízena jedinému – Cíli. Záměrně neprovádí všechny rituály poutě, jako by tím zdůrazňovala rozdíl mezi svými cíli a cíli ostatních poutníků. Nejprve si nevšimneme, že čteme sci-fi. Budoucnost je zde blízko naší současnosti, rozdíl je téměř nepostřehnutelný. 24 obrazů - 24 kapitol. Začátek každé kapitoly – vidíme kresbu očima Marie a porovnáváme ji se skutečností. Zdá se, že se snaží rozeznat částice minulosti v novém, urbanizovaném světě, cítit ducha minulosti, který z ní uniká jako lehký večerní vánek....